Leden 2017

Radosti a starosti jsou moji věrní přátelé

17. ledna 2017 v 9:36 | Zlatohřívá |  Život zlatohřívé
Přeji krásný, zmrzlý a naledovělý den (dny).

Někdy si říkám, že od doby, co jsem přestala studovat, tak jsem strašně rozpolcená. Prostě nevím kam dřív skočit. Začněme prací. Zatím jsem byla na dvou pohovorech a u obou čekám na odpověď. Snažila jsem se nějak zaujmout a hodit očko, tak uvidím, zda to nějak pomohlo. Nebo bylo zbytečně brát si sexy oblečení. Každopádně práci chci mít co nejdříve, protože s ní souvisí spoustu dalších věcí a taky ... money, money, money.

S přítelem se budeme k sobě stěhovat nejspíše mnohem dříve, než jsme mysleli. Takže další starosti navíc. Brát v potazu, že budu bydlet jinde, než teď (zhruba o 45 km dál, to není tak hrozný ne?) a přizpůsobit tomu většinu věcí. A bude se zařizovat byteček. Muhehe, konečně můžu něco udělat po svém. Levandulová kuchyň, yay! Ale musím říct, že se těším, až vše budu dělat podle svého a nikdo mi do ničeho nebude kecat (kromě mé lásky, samozřejmě). Chci všem ukázat, že nejsem tak neschopná, jak si většina myslí. A že si myslí asi zhruba polovina lidí, co znám, super co?

Neříkám, že není fajn být zatím doma, občas udělat nějakou práci, ale čeho je moc, toho je moc. zase abych moc nezlenivěla, viďte?

Tak se mějte fajn, v nejbližší době sem přidám nějaké fotešky fotografie, které mám ráda a které se mi čirou náhodou podařilo nějak hezky nafotit. Adios!


Zima? Jdi někam!

6. ledna 2017 v 10:21 | Zlatohřívá |  Život zlatohřívé
Čauky, čau.

Jak se vám daří v těchto konečně bílých dnech? Řeknu vám, že po delší době jsem viděla zase sníh a kdyby to tak nebylo, už bych pomalu zapomněla, jak ten sníh vypadá. Dělám si srandu, tak stará a blbá zase nejsem. Ale netěším se na tu dobu, kdy to bude tát a všude bude břečka, do které šlápnete a jste od hlavy až k patě totálně zprasený od toho podivného bláta.

Každopádně zatím si užívám volna. Stále hledám novou práci, pár nabídek mám, nějaké e-maily jsem rozeslala, obvolala to. Pár nabídek už mám parádně vyhlídnutých, tak uvidím, co si nakonec vyberu, čekám ještě na odpověď od jedné firmy. Když všechno má své plusy i mínusy. Buď je to dokonale blízko místa, kde bydlím, ale za málo peněz, nebo by mě ta práce strašně bavila, bylo by to špatné dojíždění (tam ne, spíš nazpátek) anebo je to hodně směn za pramálo peněz a ještě dost namáhavé. Pak ať si někdo vybere co. Nuže, držte mi prosím všechny palce, ruce, nohy, vše co máte, ať si najdu něco, kde budu spokojená.

A ještě k tomu si musím koupit své auto, protože naše dvě jsou věcně vytížená a autobusy, jak je známe, často v tomto počasí nejezdí. Chápu, že k nám je to malého (dobře, trochu většího kopce) a při zmrzlé silnici to je jak na Formuli 1, ale stejně to člověka dost naštve.

No nic, jdu dále hledat práci, utápět se v knihách a psát si s lidma. A odpočívat. Mějte se fajnově! A nezapomeňte držet nohy a ruce!

Aby to nebylo tak prázdné, přidáváš fotečku s Donem